Pohlednice z historie: 1950 První světový šampionát
V roce 1946 byl založen nejvyšší řídící orgán automobilového sportu Féderation Internationale l'Automobile, tedy FIA, která vypsala počínaje rokem 1950 mistrovství světa jezdců. Propojilo se šest tradičních Velkých cen a tak se zrodila Formule 1, kterou známe dodnes.
Závody Mistrovství světa Formule 1 byly vypsány v délce nejméně 300 km, nebo na 3 hodiny. Vozy směly mít motory o objemu maximálně 1,5 litru s použitým kompresorem, nebo maximálně 4,5 litru bez kompresoru.
Bodováno bylo 5 nejrychlejších jezdců systémem 8, 6, 4, 3, 2 a 1 bod získal jezdec s nejrychlejším kolem v závodě. Do šampionátu se započítaly pouze 4 nejlepší výsledky ze všech 7 závodů.
Kalendář sezóny 1950
| Datum | Název | Okruh | |
|---|---|---|---|
| 13.5.1950 | Velká cena Velké Británie 1950 | Silverstone | |
| 21.5.1950 | Velká cena Monaka 1950 | Monte Carlo | |
| 30.5.1950 | Velká cena Indianapolis 500 1950 | Indianapolis | |
| 4.6.1950 | Velká cena Švýcarska 1950 | Bremgarten | |
| 18.6.1950 | Velká cena Belgie 1950 | Spa-Francorchamps | |
| 2.7.1950 | Velká cena Francie 1950 | Reims | |
| 3.9.1950 | Velká cena Itálie 1950 | Monza |
Prosluněný den přivítal na okruhu Silverstone 200.000 diváků, kteří se přišli podívat na historicky první Velkou cenu Formule 1. Na start se postavilo 21 vozů. První řadu, kde stáli 4 jezdci, obsadili jezdci s vozy Alfa Romeo, z prvního místa startoval Giuseppe Farina. Na první místo se po startu dostal Luigi Fagioli, ale postupně se propadl na třetí místo za Farinu a Fangia. Fangio měl problémy s motorem a tak nakonec dojel na druhém místě před domácím Regem Parnellim. V první Velké ceně zvítězil Giuseppe Farina s vozem Alfa Romeo.
O týden později při Velké ceně Monaca bylo na startu opět 21 vozů. Kvalifikace byla rozdělena do dvou dnů, jelo se ve čtvrtek a v sobotu a startovní rošt se určoval zvláštním způsobem. První až páté místo určovaly časy ze čtvrtka a šesté a další místo určovaly časy ze soboty. Na to nejvíce doplatil Luigi Villoresi s Ferrari, který by jinak byl na druhém místě. Z prvního místa startoval Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo. V prvním kole závodu, v zatáčce Tabac o sebe škrtli Farina a González, což způsobilo hromadnou nehodu 10 jezdců. Závod vyhrál Juan Manuel Fangio s vozem Alfa Romeo.
Už za další týden se jel v Americe 34. ročník závodu 500 mil Indianapolis. Tento závod byl sice součástí seriálu Mistrovství světa, ale žádný z evropských jezdců se ho nezúčastnil, protože konstrukce jejich vozů neměla šanci na americké speciály, které jezdily pouze na amerických oválech. Zvítězil domácí Johnnie Parsons s vozem Kurtis Kraft.
Další závod nově vzniklého šamiponátu se jela Velká cena Švýcarska na okruhu Bremgarten. První řadu opět obsadili jezdci s vozy Alfa Romeo, druhou řadu jezdci s vozy Ferrari. Očekával se souboj těchto dvou značek. Po startu bylo pořadí Fangio, Farina, Ascari, Fagioli, a Villoresi. Ascarimu ve třetím kole odešla olejová pumpa a tak musel ze závodu odstoupit. Z jezdců Ferrari už pokračoval jen Villoresi, který se během závodu se dokonce dostal před Fagiolliho s Alfou. Dokonce se Villoresi dostal až za vedoucí duo na Alfách Romeo. Jenže v 9. kole začal ztrácet rychlost a pro poruchu motoru musel odstoupit i on. Giuseppe Farina si udržel vedení až do cíle, druhý dojel jeho kolega, také s Alfou Romeo, Luigi Fagioli.
Velká cena Belgie se jela jako 5. závod Mistrovství světa. na okruhu Spa-Francorchamps. A první řadu opět ovládli jezdci s vozy Alfa Romeo. Pole Position získal Giuseppe Farina. Jenže na startu zaspal a před něj se dostal Juan Manule Fangio. Během závodu se senzačně ujal vedení Rymond Sommer s privátním vozem Talbot-Lago-Talbot, jenže po pěti kolech mu začal vynechávat motor a vedení se opět ujal Farina. Motor začal zlobit i Farinu a po dalších dvou kolech se dovedení závodu dostal Fangio a vedení si udržel až do cíle závodu.
Do Francie přijeli jako jasní favorité jezdci Alfy Romeo, kterým se měli opět snažit alespoň trochu konkurovat vozy Ferrari. Jenže Ferrari mělo problém s přehříváním motoru a tak Ascari ani Villoresi do závodu nenastoupili. Takže jediným kdo v závodě jel s vozem Ferrari byl Angličan Peter Whitehead s privátním vozem. Farinu během závodu zlobil přívod paliva a tak zajel do boxů. Zvítězil Juan Manuel Fangio a druhý skončil Luigi Fagioli, oba s vozy Alfa Romeo. Třetí dojel Whitehead s vozem Ferrari.
Před finálovou Velkou cenou Itálie měli šanci na získání prvního titulu Mistra světa tři jezdci Alfy Romeo. Fangio s 26. body, Fagioli s 24. body a Farina s 22. body. V Monze na startovním roštu stáli 4 vozy. Tři vozy Alfy Romeo, Fangio, Farina a Ital Sanesi a jeden vůz Ferrari, tím byl Alberto Ascari. Luigi Fagioli se kvalifikoval až na pátém místě, čímž si skomplikoval boj o titul Mistra světa. Po průjezdu prvním kolem byl Ascari na druhém místě za Farinou a oba jezdci zvyšovali náskok na ostatní. Ve 14. kole se dokonce Ascari dostal před Farinu, ale po dvou kolech ho Farina opět předjel. Ascariho v jeho skvělém závodě zastavila zlomená zadní náprava. Giuseppe Farina si tak dojel pro vítězství ve Velké ceně Itálie a zároveň získal historicky první titul Mistra světa Formule 1.
Celkové pořadí šampionátu
Shrnutí sezóny 1950 - 1. část
Shrnutí sezóny 1950 - 2. část
Předchozí díly tohoto serálu naleznete ZDE.
Komentáře
| P | Jezdec | Body | |
|---|---|---|---|
| 1 | Sebastian Vettel | 61 | |
| 2 | Fernando Alonso | 61 | |
| 3 | Lewis Hamilton | 53 | |
| 4 | Kimi Räikkönen | 49 | |
| 5 | Mark Webber | 48 | |
| 6 | Jenson Button | 45 | |
| 7 | Nico Rosberg | 41 | |
| 8 | Romain Grosjean | 35 | |
| 9 | Pastor Maldonado | 29 | |
| 10 | Sergio Pérez | 22 |
| P | Tým | Body | |
|---|---|---|---|
| 1 | Red Bull | 109 | |
| 2 | McLaren | 98 | |
| 3 | Lotus | 84 | |
| 4 | Ferrari | 63 | |
| 5 | Mercedes | 43 | |
| 6 | Williams | 43 | |
| 7 | Sauber | 41 | |
| 8 | Force India | 18 | |
| 9 | Toro Rosso | 6 | |
| 10 | HRT | 0 |











Žádné příspěvky nenalezeny.