Pohlednice z historie: 1952 Neporazitelné Ferrari

Protože v roce 1951 odešla Alfa Romeo a byl problém zaplnit startovní rošt v sezóně 1952, rozhodla se FIA, že se Mistrovství světa pojede podle technických regulí Formule 2. Mělo se zamezit jasné dominaci Ferrari a zároveň přilákat další týmy.

Jenže záměr FIA se tak úplně nezdařil a Ferrari nastoupilo do sezóny jako jasný favorit a konkurovat mu mohli pouze jezdci týmu Maserati. Od roku 1954 měla totiž vejít v platnost nová sportovní a technická pravidla a tak se nikomu moc nechtělo dávat peníze na vývoj vozu pro formuli, která brzo skončí. Přesto do sezóny nastoupily kromě zmíněných konstruktérů Ferrari a Maserati ještě například Gordini, HWM, Cooper, Connaught, Alta, ERA a další. Kromě dvou velikánů byl jednoznačně nejúspěšnější Cooper - Bristol, jejich vozy sice neměly dostatečný výkon, ale zato byly skvěle ovladatelné. Objevem roku se stal jezdec Cooperu Mike Hawthorn.

V roce 1952 bylo bodováno 5 nejrychlejších jezdců systémem 8, 6, 4, 3, 2 a 1 bod získal jezdec s nejrychlejším kolem v závodě. Do šampionátu se započítaly pouze 4 nejlepší výsledky ze všech 8 závodů.

 Kalendář sezóny 1952

Datum	Název		Okruh
18.5.1952	Velká cena Švýcarska 1952		Bremgarten
30.5.1952	Velká cena Indianapolis 500 1952		Indianapolis
22.6.1952	Velká cena Belgie 1952		Spa-Francorchamps
6.7.1952	Velká cena Francie 1952		Rouen
19.7.1952	Velká cena Velké Británie 1952		Silverstone
3.8.1952	Velká cena Německa 1952		Nürburgring
17.8.1952	Velká cena Nizozemska 1952		Zandvoort
7.9.1952	Velká cena Itálie 1952		Monza

První Velká cena sezóny se jela 18. května ve Švýcarsku na okruhu Bremgarten. Na startu chyběl Alberto Ascari, který plnil závazky vůči Ferrari a odjel za moře na závod 500 mil Indianapolis. Ferrari začalo vyrábět cestovní vozy a chtělo se tak představit na americké půdě veřejnosti. Juan Manuel Fangio po skončení Alfy Romeo zůstal bez angažmá. Zatímco vyjednával pro koho by mohl závodit ve Formuli 1, jezdil v sezóně 1952 nemistrovské závody s vozem BRM. Při jednom ze závodů v Monze, 8. června startoval ze zadních řad, navíc byl unavený z dlouhého cestování. V Závodě ztratil kontrolu nad vozem, vyletěl z tratě a narazil do travnatého kopce. To ho katapultovalo z vozu a utrpěl vážná zranění. Byl odvezen do nemocnice, kde se zjistilo, že má zlomený krční obratel. To Fangia vyřadilo do konce sezóny ze závodění.
Velkou cenu Švýcarska vyhrál Piero Taruffi s Ferrari, druhý skončil Rudi Fischer také s Ferrari, ale ze švýcarského týmu Ecuire Espadon. Třetí skončil Jean Behra s vozem Gordini. Na třetím místě dlouho jezdil Stirling Moss s vozem HWM, ale jeho tým ho ze závodu stáhnul poté, co měli jeho dva kolegové vážné problémy s vozy.

Další závod se jel v Americe. 500 mil Indianapolis, kde se kromě amerických závodníků na start postavil již zmiňovaný Alberto Ascari. Kvalifikoval se na 19. místě z 33 a závod nedojel kvůli poruše řízení. Vyhrál Troy Ruttman s vozem Kuzma Indy Roadster.

Piero Taruffi s vozem Ferrari (Velká cena Švýcarska)

Alberto Ascari s vozem Ferrari (500 mil Indianapolis)

Troy Ruttman s vozem Kuzma Indy Roadster (500 mil Indianapolis)

Ve Spa-Francorchamps, při Velké ceně Belgie, už Ascari nechyběl. Vybojoval Pole Position a závod suveréně vyhrál před svým týmovým kolegou Giuseppe Farinou. Třetí skončil Robert Manzon s vozem Gordini. Pozornost diváků si získal Mike Hawthorn s vozem Cooper, který jel dlouho na třetím místě, zdržel se ale při tankování v boxech a nakonec skončil 4. Pro Brity to bylo prozatím nejlepší umístění v historii a zároveň naděje, že z Cooperovy malé dílny by v budoucnu mohl vyjet vůz, který by dokázal velké věci.

Velká cena Francie se jela na okruhu Rouen Les Essarts a ovládli jí jezdci Ferrari. První tři místa obsadili Alberto Ascari, Giuseppe Farina a Piero Tarrufi. Čtvrtý skončil Robert Manzon s vozem Gordini.

Alberto Ascari s vozem Ferrari (Velká cena Belgie)

Start do Velké ceny Francie

Rudi Foscher s vozem Ferrari (Velká cena Francie)

Do druhé půli šampionátu jezdci vstoupili ve Velké Británii na okruhu Silverstone. Pole Position zde vybojoval Giuseppe Farina s Ferrari, ale v závodě měl problémy a skončil až na 6. místě se ztrátou 3 kol. Závod nevyhrál nikdo jiný, než Alberto Ascari s Ferrari a druhý skončil jeho týmový kolega Piero Tarrufi. Třetí dojel miláček domácích fanoušků, Mike Hawthorn s Cooperem.

Potom se jezdci přesunuli na okruh Nürburgring na Velkou cenu Německa. Závod se stal snadnou kořistí jezdců s vozy Ferrari. Obsadili první čtyři místa, vyhrál Ascari, druhý Farina, třetí Fischer a čtvrtý Taruffi. Ascari však musel tvrdě bojovat o vítězství. Z jeho Ferrari uniknul olej a musel tak do boxů na doplnění, tím se zdržel. Když vyjel zpátky, tak byl na druhém místě za Farinou, kterého musel předjet, což se mu podařilo.

Gino Bianco s vozem Maserati (Velká cena Velké Británie)

Giuseppe Farina s vozem Ferrari (Velká cena Německa)

Alberto Ascari a Giuseppe Farina s vozy Ferrari (Velká cena Německa)

Poprvé se v mistrovství světa Formule 1 objevila Velká cena Nizozemska na okruhu Zandvoort. Dominovali opět jezdci Ferrari. Zvítězil Ascari, před Farinou a Villoresim. Svým výkonem opět nadchl Mike Hawthorn s Cooperem, který skončil na 4. místě.

Před finálovou Velkou cenou Itálie měl jistý titul Alberto Ascari s Ferrari, ale přesto se před domácím publikem chtěl ukázat. Růžky vystrčili jezdci Maserati, když se Gonzáles dostal do vedení v závodě a Trintignant bojoval s Ascarim o druhé místo. Gonzáles musel ve 32 kole zajet dotankovat a když vyjel zpět na trať, Ascari byl před ním na prvním místě a Trintignant byl až pátý. Do cíle dojel první Alberto Ascari s Ferrari, druhý dojel Gonzáles s Maserati a třetí Villoresi s Ferrari.

Luigi Villoresi a Alberto Ascari s vozy Ferrari (Velká cena Nizozemska)

Alberto Ascari s vozem Ferrari (Velká cena Nizozemska)

Froilan Gonzáles s vozem Maserati (Velká cena Itálie)

Alberto Ascari vyhrál svůj první titul Mistra světa. Startoval v 6 Velkých cenách, když nepočítáme 500 mil Indianapolis, a všechny vyhrál. Jezdci s vozy Ferrari dokonale ovládli celou sezónu.

 Celkové pořadí šampionátu 1952

P	#		Jezdec		Tým	Body
1	12		Alberto Ascari		Ferrari	53.5
2	28		Giuseppe Farina		Ferrari	27
3	30		Piero Taruffi		Ferrari	22
4	8		Mike Hawthorn		Cooper	10
5	42		Rudi Fischer		Ferrari	10
6	8		Robert Manzon		Gordini	9
7	6		Luigi Villoresi		Ferrari	8
8	98		Troy Ruttman		Kuzma	8
9	26		Jose Froilan González		Maserati	6.5
10	59		Jim Rathmann		Kurtis Kraft	6
11	6		Jean Behra		Gordini	6
12	18		Sam Hanks		Kurtis Kraft	4
13	22		Ken Wharton		Frazer-Nash	3
14	1		Duane Carter		Lesovsky	3
15	6		Dennis Poore		Connaught	3
16	33		Art Cross		Kurtis Kraft	2
17	105		Felice Bonetto		Maserati	2
18	5		Eric Thompson		Connaught	2
19	28		Paul Frere		HWM	2
20	44		Maurice Trintignant		Gordini	2
21	26		Alan Brown		Cooper	2
22	26		Bill Vukovich		Kurtis Kraft	1
23	2		Bill Aston		Aston	0
24	67		Gene Hartley		Kurtis Kraft	0
25	16		George Abecassis		HWM	0
26	128		Hans Klenk		Veritas	0
27	12		Louis Rosier		Ferrari	0
28	126		Adolf Brudes		Veritas	0
29	136		Rudolf Krause		BMW	0
30	18		Johnny Claes		Gordini	0
31	54		George Connor		Kurtis Kraft	0
32	42		Tony Gaze		HWM	0
33	4		Jack McGrath		Kurtis Kraft	0
34	28		Philippe Etancelin		Maserati	0
35	7		Bill Schindler		Stevens	0
36	20		Jan Flinterman		Maserati	0
37	26		Peter Whitehead		Alta	0
38	38		Toulo de Graffenried		Maserati	0
39	34		Elie Bayol		OSCA	0
40	4		Ken Downing		Connaught	0
41	8		Manny Ayulo		Lesovsky	0
42	10		Prince Bira		Gordini	0
43	34		Gino Bianco		Maserati	0
44	34		Rodger Ward		Kurtis Kraft	0
45	46		Stirling Moss		HWM	0
46	7		David Murray		Cooper	0
47	73		Bob Sweikert		Kurtis Kraft	0
48	121		Fritz Riess		Veritas	0
49	93		Bob Scott		Kurtis Kraft	0
50	2		Hans von Stuck		AFM	0
51	135		Ernst Klodwig		BMW	0
52	55		Bobby Ball		Stevens	0
53	50		Max de Terra		Gordini	0
54	110		Marcel Balsa		BMW	0
55	77		Jimmy Bryan		Kurtis Kraft	0
56	118		Rudolf Schoeller		Ferrari	0
57	30		Roger Laurent		HWM	0
58	22		Cliff Griffith		Kurtis Kraft	0
59	122		Theo Helfrich		Veritas	0
60	40		Robin Montgomerie-Charrington		Aston	0
61	29		Jim Rigsby		Watson	0
62	16		Chico Landi		Maserati	0
63	24		Yves Giraud Cabantous		HWM	0
64	65		George Fonder		Sherman	0
65	40		Piero Carini		Ferrari	0
66	16		Chuck Stevenson		Kurtis Kraft	0
67	44		Peter Hirt		Ferrari	0
68	58		Alberto Crespo		Maserati	0
69	8		Reg Parnell		Cooper	0
70	1		Graham Whitehead		Alta	0
71	31		Johnny McDowell		Kurtis Kraft	0
72	32		André Simon		Ferrari	0
73	23		Tony Crook		Frazer-Nash	0
74	27		Tony Bettenhausen		Deidt	0
75	20		Lance Macklin		HWM	0
76	35		Eitel Cantoni		Maserati	0
77	28		Fred Agabashian		Kurtis Kraft	0
78	18		Peter Collins		HWM	0
79	124		Helmut Niedermayr		AFM	0
80	21		Chet Miller		Kurtis Kraft	0
81	4		Toni Ulmen		Veritas	0
82	123		Willi Heeks		AFM	0
83	9		Andy Linden		Kurtis Kraft	0
84	130		Bernd Nacke		BMW	0
85	34		Charles de Tornaco		Ferrari	0
86	37		Jimmy Reece		Kurtis Kraft	0
87	127		Paul Pietsch		Veritas	0
88	44		Robert O'Brien		Gordini	0
89	5		Johnnie Parsons		Kurtis Kraft	0
90	129		Josef Peters		Veritas	0
91	14		Joe James		Kurtis Kraft	0
92	30		Dries van der Lof		HWM	0
93	38		Franco Comotti		Ferrari	0
94	81		Eddie Johnson		Trevis	0
95	24		Franco Rol		Maserati	0
96	14		Roy Salvadori		Ferrari	0
97	2		Henry Banks		Lesovsky	0
98	24		Eric Brandon		Cooper	0
99	44		Piero Dusio		Cisitalia	0
100	3		Kenneth McAlpine		Connaught	0
101	48		Spider Webb		Bromme	0
102	40		Harry Schell		Maserati	0
103	30		Duncan Hamilton		HWM	0
104	36		Duke Nalon		Kurtis Kraft	0

 

 Shrnutí sezóny 1952 - 1. část

 

Shrnutí sezóny 1952 - 2. část

 

Předchozí díly tohoto serálu naleznete ZDE.

9.2.2011 - 09:53 | Autor: Josef Viták | Kategorie: Historie | Shlédnuto: 733x |