Sezóna 1952
Data kvalifikací a závodů doplníme.Výsledky a tabulková data
| P | Konstruktér | Body | |
|---|---|---|---|
| 1 | Ferrari | 100 | |
| 2 | Gordini | 17 | |
| 3 | Kurtis Kraft | 13 | |
| 4 | Cooper | 12 | |
| 5 | Maserati | 8.5 | |
| 6 | Kuzma | 8 | |
| 7 | Connaught | 5 | |
| 8 | Lesovsky | 3 | |
| 9 | Frazer-Nash | 3 | |
| 10 | HWM | 2 | |
| 11 | Stevens | 0 | |
| 12 | Cisitalia | 0 | |
| 13 | Sherman | 0 | |
| 14 | OSCA | 0 | |
| 15 | Watson | 0 | |
| 16 | Aston | 0 | |
| 17 | ERA | 0 | |
| 18 | Deidt | 0 | |
| 19 | Veritas | 0 | |
| 20 | Trevis | 0 | |
| 21 | Bromme | 0 | |
| 22 | BMW | 0 | |
| 23 | AFM | 0 | |
| 24 | Alta | 0 |
| Datum | Název | Okruh | |
|---|---|---|---|
| 18.5.1952 | Velká cena Švýcarska 1952 | Bremgarten | |
| 30.5.1952 | Velká cena Indianapolis 500 1952 | Indianapolis | |
| 22.6.1952 | Velká cena Belgie 1952 | Spa-Francorchamps | |
| 6.7.1952 | Velká cena Francie 1952 | Rouen | |
| 19.7.1952 | Velká cena Velké Británie 1952 | Silverstone | |
| 3.8.1952 | Velká cena Německa 1952 | Nürburgring | |
| 17.8.1952 | Velká cena Nizozemska 1952 | Zandvoort | |
| 7.9.1952 | Velká cena Itálie 1952 | Monza |
Informace
Protože v roce 1951 odešla Alfa Romeo a byl problém zaplnit startovní rošt v sezóně 1952, rozhodla se FIA, že se Mistrovství světa pojede podle technických regulí Formule 2. Mělo se zamezit jasné dominaci Ferrari a zároveň přilákat další týmy. Jenže záměr FIA se tak úplně nezdařil a Ferrari nastoupilo do sezóny jako jasný favorit a konkurovat mu mohli pouze jezdci týmu Maserati. Od roku 1954 měla totiž vejít v platnost nová sportovní a technická pravidla a tak se nikomu moc nechtělo dávat peníze na vývoj vozu pro formuli, která brzo skončí. Přesto do sezóny nastoupily kromě zmíněných konstruktérů Ferrari a Maserati ještě například Gordini, HWM, Cooper, Connaught, Alta, ERA a další. Kromě dvou velikánů byl jednoznačně nejúspěšnější Cooper - Bristol, jejich vozy sice neměly dostatečný výkon, ale zato byly skvěle ovladatelné. Objevem roku se stal jezdec Cooperu Mike Hawthorn.
V roce 1952 bylo bodováno 5 nejrychlejších jezdců systémem 8, 6, 4, 3, 2 a 1 bod získal jezdec s nejrychlejším kolem v závodě. Do šampionátu se započítaly pouze 4 nejlepší výsledky ze všech 8 závodů.
První Velká cena sezóny se jela 18. května ve Švýcarsku na okruhu Bremgarten. Na startu chyběl Alberto Ascari, který plnil závazky vůči Ferrari a odjel za moře na závod 500 mil Indianapolis. Ferrari začalo vyrábět cestovní vozy a chtělo se tak představit na americké půdě veřejnosti. Juan Manuel Fangio po skončení Alfy Romeo zůstal bez angažmá. Zatímco vyjednával pro koho by mohl závodit ve Formuli 1, jezdil v sezóně 1952 nemistrovské závody s vozem BRM. Při jednom ze závodů v Monze, 8. června startoval ze zadních řad, navíc byl unavený z dlouhého cestování. V Závodě ztratil kontrolu nad vozem, vyletěl z tratě a narazil do travnatého kopce. To ho katapultovalo z vozu a utrpěl vážná zranění. Byl odvezen do nemocnice, kde se zjistilo, že má zlomený krční obratel. To Fangia vyřadilo do konce sezóny ze závodění.
Velkou cenu Švýcarska vyhrál Piero Taruffi s Ferrari, druhý skončil Rudi Fischer také s Ferrari, ale ze švýcarského týmu Ecuire Espadon. Třetí skončil Jean Behra s vozem Gordini. Na třetím místě dlouho jezdil Stirling Moss s vozem HWM, ale jeho tým ho ze závodu stáhnul poté, co měli jeho dva kolegové vážné problémy s vozy.
Další závod se jel v Americe. 500 mil Indianapolis, kde se kromě amerických závodníků na start postavil již zmiňovaný Alberto Ascari. Kvalifikoval se na 19. místě z 33 a závod nedojel kvůli poruše řízení. Vyhrál Troy Ruttman s vozem Kuzma Indy Roadster.
Ve Spa-Francorchamps, při Velké ceně Belgie, už Ascari nechyběl. Vybojoval Pole Position a závod suveréně vyhrál před svým týmovým kolegou Giuseppe Farinou. Třetí skončil Robert Manzon s vozem Gordini. Pozornost diváků si získal Mike Hawthorn s vozem Cooper, který jel dlouho na třetím místě, zdržel se ale při tankování v boxech a nakonec skončil 4. Pro Brity to bylo prozatím nejlepší umístění v historii a zároveň naděje, že z Cooperovy malé dílny by v budoucnu mohl vyjet vůz, který by dokázal velké věci.
Velká cena Francie se jela na okruhu Rouen Les Essarts a ovládli jí jezdci Ferrari. První tři místa obsadili Alberto Ascari, Giuseppe Farina a Piero Tarrufi. Čtvrtý skončil Robert Manzon s vozem Gordini.
Do druhé půli šampionátu jezdci vstoupili ve Velké Británii na okruhu Silverstone. Pole Position zde vybojoval Giuseppe Farina s Ferrari, ale v závodě měl problémy a skončil až na 6. místě se ztrátou 3 kol. Závod nevyhrál nikdo jiný, než Alberto Ascari s Ferrari a druhý skončil jeho týmový kolega Piero Tarrufi. Třetí dojel miláček domácích fanoušků, Mike Hawthorn s Cooperem.
Potom se jezdci přesunuli na okruh Nürburgring na Velkou cenu Německa. Závod se stal snadnou kořistí jezdců s vozy Ferrari. Obsadili první čtyři místa, vyhrál Ascari, druhý Farina, třetí Fischer a čtvrtý Taruffi. Ascari však musel tvrdě bojovat o vítězství. Z jeho Ferrari uniknul olej a musel tak do boxů na doplnění, tím se zdržel. Když vyjel zpátky, tak byl na druhém místě za Farinou, kterého musel předjet, což se mu podařilo.
Poprvé se v mistrovství světa Formule 1 objevila Velká cena Nizozemska na okruhu Zandvoort. Dominovali opět jezdci Ferrari. Zvítězil Ascari, před Farinou a Villoresim. Svým výkonem opět nadchl Mike Hawthorn s Cooperem, který skončil na 4. místě.
Před finálovou Velkou cenou Itálie měl jistý titul Alberto Ascari s Ferrari, ale přesto se před domácím publikem chtěl ukázat. Růžky vystrčili jezdci Maserati, když se Gonzáles dostal do vedení v závodě a Trintignant bojoval s Ascarim o druhé místo. Gonzáles musel ve 32 kole zajet dotankovat a když vyjel zpět na trať, Ascari byl před ním na prvním místě a Trintignant byl až pátý. Do cíle dojel první Alberto Ascari s Ferrari, druhý dojel Gonzáles s Maserati a třetí Villoresi s Ferrari.
Alberto Ascari vyhrál svůj první titul Mistra světa. Startoval v 6 Velkých cenách, když nepočítáme 500 mil Indianapolis, a všechny vyhrál. Jezdci s vozy Ferrari dokonale ovládli celou sezónu.
Žádné fotky v této kategorii nebyly zatím publikovány.
Související články
Pohlednice z historie: 1952 Neporazitelné Ferrari
Protože v roce 1951 odešla Alfa Romeo a byl problém zaplnit startovní rošt v sezóně 1952, rozhodla se FIA, že se Mistrovství světa pojede podle technických regulí Formule 2. Mělo se zamezit jasné dominaci Ferrari a zároveň přilákat další týmy.
Komentáře
| P | Jezdec | Body | |
|---|---|---|---|
| 1 | Sebastian Vettel | 392 | |
| 2 | Jenson Button | 270 | |
| 3 | Mark Webber | 258 | |
| 4 | Fernando Alonso | 257 | |
| 5 | Lewis Hamilton | 227 | |
| 6 | Felipe Massa | 118 | |
| 7 | Nico Rosberg | 89 | |
| 8 | Michael Schumacher | 76 | |
| 9 | Adrian Sutil | 42 | |
| 10 | Vitaly Petrov | 37 |
| P | Tým | Body | |
|---|---|---|---|
| 1 | Red Bull | 650 | |
| 2 | McLaren | 497 | |
| 3 | Ferrari | 375 | |
| 4 | Mercedes | 165 | |
| 5 | Renault | 73 | |
| 6 | Force India | 69 | |
| 7 | Sauber | 44 | |
| 8 | Toro Rosso | 41 | |
| 9 | Williams | 5 | |
| 10 | Virgin | 0 |

Žádné příspěvky nenalezeny.